close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Fialová iluze

31. října 2010 v 17:29
hm,
pomalej, lepkavej a cvakavej, takovej se mi zdá ten pohyb larvy, která se prokousává sebe obkolopující hmotou, zřejmě určenou k sežrání, mám ale pocit, že ten zvuk je nebezpečně blízko, tam kde jej vnímat nechci a uvědomuju si, že to ani není správný, aby v takový vzdálenosti k tomu docházelo , ale když nejde jinak...Mnohofialovej je brouk, co se z toho všeho vylíhne, mám jej čekat s náručí otevřenou, bude ta spoušť, co posobě v předchozím stádiu zanechá, (nebo lépe rozhryže, sežere) bude jako k něčemu? Jemu, mně, tobě, ....jsem línej, rolety jsou stažený a víno teče, hltám. Krásnej den ten sobotní, krásnej sen o ženský podstatě a touze vpít se, ...křehkost, zarputilost, jiná plocha, chlad. Dneska třikrát dobře vysranej, savignon dozrálej až do lehce růžova, nápory větru a klidně i ty chvilky, co jsem na ně jen sám. Chtění a možnosti, hodina jakože navíc, iluze, a přitom je venku tak pěkně.
 

Nils Frahm

23. září 2010 v 23:34
Den po dni, co osvětlený negativy, jako propálený do sněhu sluncem, roztávaj krystaly a znovu přemrzaj, touha sevřenýho citrónu v dlani scvrkává na prstech kůži. Chtíče běsní v těle a jsou tam zavřený, ikdyž lezou všema otvorama ven, špuntuju čím se dá, taky tím pěkně bujím a nafukuju se. Začínám být pokroucenej a tím trochu zrůdnej, mám rád smích, teda asi spíš úsměv, křečovitě a úplně blbě jej kolem sebe vyvolávám jízlivým oparem, kterej vypařujou póry kůže, můj svalokostní obal....Ticho, univerzální hlas kohosi, kdo sděluje, že něco není v provozu a já už sem tam prohodím svý naserte si ....Zpívá mi klavír klapku po klapce jemnou krajku(omílanej balast, ale fakt krajku) tónů sedmikrásek, nadcházejícího podzimu, býval mým nejoblíbenějším, ale asi stárnu a chladme mi krev, skrápění deštěm a ostrej vítr bych vyměnil za babí léto na suchý trávě, aspoň pro tuhle chvíli..., nebo kamna rožhavený, nebo teplej guláš, nebo teplou postel, nebo vášeň ulpívající v každým záhybu těla a přitom na konečcích prstů, jen tak když přez kůži je cítit zase kůže, jen tak když je cítit milující člověk.

Out_in_co

28. června 2010 v 10:32
out_in_co
 


DD

28. června 2010 v 10:31
DD

Úterní kvítky

23. června 2010 v 16:24
Zdecimovanej tripl einigkeit dnesniho veče(írku)ra s úsměvem Giocondy balící si cigárko, melduju cosi (v) mimo se(o)be. Klouzavej, klouzavej tón, jelikož Květy po roce a dvanáctka Lobkowitz pod jednou z těch několika málo věží. Najdu bílý tričko s modrým proužkem. Takovej je ten dlouhej den dlouhýho světla, v úterý dnešních možností nemohl být lepší života polibek .

Pieta2

17. června 2010 v 13:29
pieta2

Pondělní čas

15. června 2010 v 10:12
Zalepil jsem prodřený místa na skorosuchejch papírech, dopil víno a namaloval další nepovedenej výjev, zvláštní večer řeklo by se, tak akorát. Lítali netopíři a holubi, moje křičící vlaštovky jsem jaksi nezaznamenal, jen z hospod se ozýval tradiční šum plnej hlasů a občasnýho smíchu, půlitry zvonily svou večerní písničku a chodník se zase jen tak trochu tísnil vedle davu před lokálem. Zametl jsem zbytky po holubech, kteří si oblíbili balkóny a střechy celýho širokýho okolí. Vínovej Vít měl narozeniny a slavil je sám, tak jsem mu na chvíli udělal společnost, většinou jsme mlčeli, měl ale sarkastickou náladu všehojedna. Utekl jsem radši zpátky do svý nory a pokusil se něco namalovat, nebylo to ono. Divnej den, divnej večer, divnej červen.... mám radost, že jsou všichni zdraví...půjdu si zaplavat na přehradu, těším se na to.

KIM

11. června 2010 v 13:09
KIM

Rotokluk

11. června 2010 v 13:08
rotokluk

Zahrkoc

11. června 2010 v 13:07
zahrkoc

Kam dál