Dívám se do oken, kterým chybí dům, rozvaha nad takto orámovanou krajinou . Dokonáno v duších jest a uklizeno. Slibuju si radost a klid... zase jen proklamace a míhaní si světem před očima. Zapomeň na dva, kde je jen jeden a zrodí se poušť. Třeba zaprší a kapky nechaj rozvinout v trnech skrytý kvítky. Mohlo by to být pěkný, tuším to....