close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Rosa

17. července 2009 v 17:20
Tak, jak jdu trávou a máčím si nohy její rosou, tak smívám tenký filmy, hledám požitky a dívám se na duhu v kapkách. Slyším zpěv v chrámu srdce a obdivuju jeho pevnou a štíhlou stavbu, gotika lásky a baroko tužeb. Vystavět vše od základu pevnejch, Ty jsi Petr, ty jsi skála a na tobě zbuduji svou církev.....než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš... sumarizovaná dialektika každýho z nás... jsme smotaninou tužeb a chyb, bojovat sami za sebe a neutopit se. Láska se někdy rozprostírá do konečků prstů, tenký předivo jako nervy, vytrhat a nakypřit nebo cítit povrch pro jeho hloubku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kainova asfaltka kainova asfaltka | Web | 18. července 2009 v 16:46 | Reagovat

asi jsem se zamilovala :D.
naprosto dokonalý. všechno, co jsem tu zatim přečetla, mě dostávalo do jiný dimenze :D. fakt úchvatný. má to něco v sobě, přilepí to. a ty obrázky.. (:

2 axir axir | Web | 19. července 2009 v 15:20 | Reagovat

[1]: Odněkud přiletěl vrabčák a posadil se na větev, zazpíval mi písničku a mě to potěšilo, děkuji mu za to a bohu za vrabce.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama